Sochi 2014

Volvista Ondřej Bank - Sochi 2014

Přestože domů nedovezl medaili, je Ondřej Bank jedním ze symbolů úspěchu české výpravy na ZOH v Soči 2014. Jeho profesní návrat po letech vážných zdravotních obtíží byl více než důstojný. Vedle důkladné sportovní přípravy napomáhal Ondrovi hned od prvních tréninků v Rusku také jediný povolený „dopink“: zdravé sebevědomí a odhodlání zajet co nejlepší výsledky. I to však má u tohoto 33letého sjezdaře rozumnou hranici – dobře totiž ví, že medaili tvoří souhrn všech zúčastněných faktorů.

A tak přestože Ondřej Bank – jednak kvůli ne zrovna šťastně zvolené taktice ve slalomové části, jednak vinou obtížně postavené trati s těžkým a měkkým sněhem – domů neveze medaili ze superkombinace, na kterou si původně prý tak trochu myslel, jeho trojnásobné umístění v elitní desítce si právem zasloužilo ocenění odborníků i všech lyžařských fandů.

Už v trénincích dokázal vystresovat soupeře, když za sebou nechal i takové sjezdařské špičky jako Millera či Mayera. Znovu nabytou formu pak potvrdil i druhou pozicí ve sjezdové části superkombinačního závodu. Slalom však tomuto dobře našlápnutému zacílení na medaili nepřál a Ondra zajel až 16. čas. V celkovém pořadí v alpské superkombinaci skončil na parádním 7. místě.

Mezi nejlepšími deseti závodníky se mu zřejmě zalíbilo natolik, že se sem vrátil ještě dvakrát – pro 9. příčku v super-G a především 5. pozici v obřím slalomu. Ta je navíc výjimečná tím, že jde historicky o vůbec nejlepší umístění českého lyžaře v této disciplíně – jak na olympiádách, tak na světových šampionátech!

Nadšení z Ondrových výsledků bylo vidět i na tisícovkách fanoušků, kteří na návrat českých olympioniků, kteří své zemi vybojovali celkem 8 medailí, (ne)trpělivě čekali v olympijském parku na pražské Letné. Vedle zlatých holek Sáblíkové a Samkové to byl právě Ondřej Bank, který už dvě hodiny po přistání armádního speciálu ze Soči sklidil nejbouřlivější aplaus. A přestože do Ruska původně jel s vědomím, že tato olympiáda je nejspíš jeho poslední (jak několikrát v rozhovorech potvrdil i jeho trenér a bratr Tomáš), podlehl skandování svých příznivců „Ondro, nekonči“, které se rozléhalo celou Letnou. A tak s úsměvem přislíbil, že to zkusí ještě jednou, v jihokorejském Pchjongčchangu v roce 2018.

Držet palce mu ale můžeme už za rok na světovém mistrovství v Beaver Creeku.