Krása, kterou nabízí silnice

V západním Norsku si můžete díky mimořádné kombinaci lidské vynalézavosti a přírody v jedné z jejích nejdramatičtějších podob užívat jízdu po silnicích, které patří k těm nejnáročnějším a nejvíce vzrušujícím na světě. Vyrazili jsme je vyzkoušet ve Volvu S60.

Text: Leo Wilkinson | Fotografie: John Wycherley

Vůz, který ve Vás vzbudí pocit vzrušení: nový sportovní sedan Volvo S60

Silnice je ve své nejčistší podstatě spojením jednoho místa s druhým. Nicméně může znamenat mnohem více. Na správném místě a ve správném voze se může stát stavem mysli, respektive spojnicí mezi člověkem a daným místem. A dokonce se může stát i ztělesněním krásy. Silnice v západním Norsku jsou nejen tím vším, ale nabízí i mnohem více. Místní silnice se klikatí a stáčejí, stoupají a klesají, nečekaně Vás zavedou do hlubokého tunelu, umožní Vám kochat se krajinou při pohledu z obrovského mostu nebo Vás zavedou do temného lesa. Jedná se o místo, kde Vás další dech beroucí scenérie čeká hned za zatáčkou nebo po vystoupání kopce. Toužíte-li po znovuobjevení romantického aspektu jízdy, která je jen o Vás, autě a silnici, pak byste měli vyrazit právě sem. To platí dvojnásob, pokud si chcete stejně jako my vychutnat tuto unikátní silniční krajinu v novém sportovním sedanu S60 automobilky Volvo Cars.

Chystáme se projet dva silniční úseky, které byly zařazeny na seznam těch nejvíce vzrušujících, nejzábavnějších a nejnáročnějších silnic na světě. Horská silnice Trollstigen (v překladu Trolí stezka) se spoustou serpentin a silnice vedoucí přes skalní masivy vyčnívající z vod Atlantického oceánu jsou od sebe vzdáleny pouhých 100 km, přičemž mají i přes své odlišnosti jedno společné: jsou cestami i samotným cílem. Sjíždějí se sem lidé z celého světa, aby si je mohli užít na vlastní kůži. Naším cílem je vyzkoušet obě silnice a plnými doušky nasávat kouzlo místní rozmanité krajiny podél nich. Nicméně naší největší prioritou je užít si jízdu.

Začínáme horskou silničkou Trollstigen, která se v cik-cak vzoru klikatí nahoru a dolů strmým údolím. Silnice, která je v provozu od roku 1936, se ve svém nejvýše položeném bodě vyšplhá až do výšky 850 metrů nad mořem. Místní scenérie je jedním slovem velkolepá, nadchnou nás skalnaté svahy, vrcholky hor, které jsou v době naší návštěvy zasněžené, i zářící obloha pozdního podzimu. Jak míříme přes serpentiny dolů, uvědomuji si, jak zde vynikají jemné detaily Volva S60, jako jsou například úžasně pohodlná sedadla nebo centrální dotykový displej, který je stejně elegantní jako snadno ovladatelný. Mimo to se zde přesvědčuji, jak moc rychlý je model T6 R-Design, který řídíme. Abych na to odpověděl: za správných okolností samozřejmě „velmi“.

Nyní mám šanci prověřit náš dynamický sedan při 10% stoupání a projíždění 11 serpentin tzv. Trolí stezky. Náš fotograf John trvá na zopakování celé cesty nahoru a dolů, aby si mohl udělat pár obrázků na rovinkách i v zatáčkách. Nadšeně mu jeho přání splním, protože řízení tohoto vozu je čirou radostí. Mé Volvo S60 působí maximálně připraveně a při projíždění ostrých a rychlých zatáček precizně mění převodové stupně podle toho, jak používám pádla řazení na volantu. Není pochyb, že se jedná o vůz stvořený pro potěšení z jízdy. Dvojité lichoběžníkové zavěšení předních kol přispívá k precizní ovladatelnosti, zatímco inovativní integrované zadní odpružení o minimální hmotnosti podporuje agilní chování vozu i jeho citlivé reakce.

Trollstigen je místem, kde si můžete maximálně užívat všechny výhody jízdních režimů Volva S60. Díky tomuto systému si můžete nastavit způsob odezvy motoru, automatické převodovky, řízení, brzd i systému řízení stability. Vybírám si režim Dynamic a vychutnávám si úžasný pocit, který přináší jemné, ale ostré, reakce motoru při ukrajování dalších klikatících se úseků silnice. Zažívám dokonale uspokojující pocit spojení se silnicí a jsem ohromen výhledem následujícím po prudkém klesání na druhé straně kopce, protože díky perfektní ovladatelnosti Volva S60 bych změnu podmínek jinak ani nezaznamenal. Pravdou je, že největší nebezpečí představuje právě výhled do okolí. Za každou zatáčkou nás čeká další fascinující a rozptylující výhled do úzkého údolí i na samotnou silnici, která se zde spirálovitě stačí jako vařená špageta.

Sleduji silnici, a když se po různě zakroucené silnici vydáváme zalesněným údolím dále, trochu lituji, že opouštíme stezku Trollstigen tak brzy. Nyní zapínám jízdní režim Individual, který jsem si před tím nastavil dle svých vlastních požadavků na jízdní charakteristiku, což znamená dynamické řízení v komfortní práci odpružení. Záhy se ukazuje, že se jedná o perfektní kombinaci pro tuto cestu, protože odpružení perfektně kompenzuje hrbolatý povrch vykousaný norskými zimami, přičemž však řízení skvěle reaguje na pohyby volantu.

Jak se blížíme k městu Andalsnes, rozhodujeme se udělat si zajížďku ke skále Trollveggen (v překladu Trolí stěna). Silnice je zde široká a rovná, díky čemuž má naše S60 možnost „protáhnout si nohy“ v rychlém tempu, zatímco já mám šanci využít jízdní režim Comfort. V rámci něj je jízdní charakteristika vozu optimalizována pro ještě komfortnější cestování. Protože postupujeme svižně a nenuceně, brzy se před námi otevře výhled, kterému dominuje obrovský skalní masiv Trollveggen. Jedná se o nejvyšší kolmou skalní stěnu na území Evropy a současně i o další ukázku masivního měřítka norské krajiny, která v člověku vzbuzuje pocit, že je vydán přírodě na milost. O to více si ceníme útulného bezpečí luxusního interiéru Volva S60 a míříme k naší zastávce ve městě Molde, kde hodláme přenocovat.

Druhého dne vyrážíme ještě před svítáním. Ačkoliv je venku chladno a vlhko, v půvabně působící kabině Volva S60 se na cestu vyloženě těšíme. Jednou z výhod motorizace T6 je standardně dodávaný pohon všech kol, který nám poskytuje jistotu, kterou potřebujeme, abychom se při odjezdu z Molde mohli vypořádat s kluzkým silničním povrchem. Směrem na sever krajina oproti včerejšímu dni pozvolna ztrácí na své dramatičnosti, ale s tím, jak se na horizontu objevuje denní světlo, se před námi otevírá výhled na majestátní hory a jezera. Rozhodně se jedná o místo, které má zdánlivě nekonečnou schopnost působit na Vaše emoce.

Než se dostaneme do města Vevang, obloha se otevře natolik, že máme pocit, jako bychom se blížili k okraji země. A pak se před námi najednou objeví nezaměnitelná linie mostu Storseisundet. Stejně tak náhle silnice prudce klesne a most zmizí z dohledu. Chci se k němu dostat co nejdříve, proto sešlápnu plyn, na což motor T6 reaguje silnou odezvou. Projedeme pár dalších zatáček a domy na obou stranách silnice se začnou zmenšovat. Náhle jsme kolem dokola obklopeni vodou. Jedeme po silnici Atlanterhavsveien (v překladu Silnice přes Atlantský oceán), která představuje 8,3 km dlouhou poctu lidskému důvtipu a odhodlání. Budována celých šest let a otevřena v roce 1986 spojuje zmíněná silnice skupinu ostrovů s pevninou v místech, kde dřív byla jen voda.

Ačkoliv je silnice sama o sobě pozoruhodná, most Storseisundet představující její středobod, je uměleckým kouskem. Při pohledu z jihu vypadá v první chvíli spíše jako věž než jako most, protože vede prudce nahoru a dolů, přičemž to z určitého úhlu vypadá jako by končil někde ve vzduchu. Není těžké pochopit, proč je někdy nazýván „cestou do nikam“. S tím, jak se přibližujete, se začne objevovat skutečný profil mostu a optický klam mizí. Ačkoliv může být jeho osmiprocentní sklon pro některá vozidla i řidiče velmi deprimující, Volvo S60 ho zvládne bez známky sebemenší námahy a díky svému sofistikovanému zavěšení kol se navzdory stoupání i intenzitě bočního větru chová naprosto stabilně.

Naši cestu na vrchol doprovází nárazy vln. Najednou jsme nahoře a čeká nás klidné klesání. Před námi se rozprostírá silnice vlnící se jako had po skalních výběžcích obklopených mořem. Působí to na mě jako pozvánka k tomu, abych si prostě užíval jízdu a vše, co tento vůz i tato země nabízí. Jedná se o pozvání, které bez váhání přijímám.