Design

Umělecké hnutí ve stockholmské podzemce

Podzemní systém metra ve švédském hlavním městě Stockholmu představuje mnohem více než jen způsob dopravy. Díky úžasnému uměleckému pojetí se proměnil v nejdelší uměleckou galerii světa.

Anthony Teasdale

Volvo XC60, umělecké dílo

Systémy podzemní dráhy a jejich vlastní designový styl vždy sloužily jako určité symboly daných měst: vezměte si například legendární mapu londýnské podzemky, nádherné vstupní části pařížského metra nebo rozsáhlou síť bohatě vyzdobených stanic moskevského metra. Avšak ve Stockholmu posunuli uměleckou stránku podzemní dopravy ještě dále.

Stockholmské metro Tunnelbana, nebo chcete-li T-bana, je při poměru 94 umělecky ztvárněných stanic z celkového počtu 100 stanic oprávněně přezdíváno nejdelší uměleckou galerií světa, jejíž historie odstartovala již v roce 1957. Abychom se mohli pokochat její krásou, dnes, časně v neděli ráno, se tam vyprávíme.

Systém Tunnelbana má v současnosti v provozu tři linky, červenou, zelenou a modrou, kterými se každodenně po městě přepravuje kolem 900 000 lidí. Podle mého názoru lze nejpozoruhodnější díla nalézt ve stanicích modré linky. Každá ze stanic postavených během 70. let, v hloubce 20-30 metrů pod povrchem, částečně odkrývá skálu, skrz kterou systém metra vede. Umělci tím získali jedinečný podklad pro svou tvorbu. Vzhledem k tomu, že se naše základna nachází 50 km na sever od Stockholmu, první část naší cesty překonáme ve Volvu XC60, které nás zaveze k první zastávce modré linky, Hjulsta. Odpočinutí po cestě, která proběhla v příjemném rytmu, zaparkujeme Volvo a zamíříme do stanice.

Naším prvním podzemním cílem byla ta nejvzdálenější stanice, Kungsträdgården, v nákupní čtvrti Norrmalm. Stanice Kungsträdgården (v překladu „Králova zahrada“) otevřená v roce 1977 se pod rukama umělce, Ulrika Samuelsona, proměnila v Aladinovu jeskyni plnou pokladů, nástěnných maleb a soch. V dekoru stanice se objevují fragmenty budov, které byly v průběhu kontroverzní modernizace Stockholmu v šedesátých a sedmdesátých letech strženy. Proto zde najdete neuvěřitelné památky od částečně zborcených dórských sloupů (majetek Švédského národního muzea umění) až po mnohabarevné podlahové dlaždice připomínající palác Makalös, který stál kdysi nad stanicí.

1/5

Obnažené skalní zdi jsou natřeny svěží zelenou barvou a opakuje se zde motiv černobílého kostkovaného vzoru v harlekýnském stylu. Je to jako vrátit se zpátky do 70. let minulého století, jen bez licousů a fondue.

Marie Andersson, která již 20 let zasvěcuje zájemce do umělecké stránky metra T-bana, má pro toto místo zvláštní slabost. “Podle mého názoru je Kungsträdgården tou nejúžasnější stanicí,” říká. “Najdete zde umění, architekturu, humor a historii, z nichž jsou utkány příběhy z minulosti i současnosti, které se vztahují k parku nad stanicí.”

Pouhou jednu zastávku od stanice Kungsträdgården se nachází centrální uzel sítě podzemní dráhy, skrz který vedou všechny linky. Zde to vypadá naprosto odlišně. Práce umělce Pera Olofa Ultdvelta Vás zavede do modro-bílého světa, kde Vás budou na stěnách obklopovat namalované siluety stromů a stavebních dělníků, kteří se podíleli na výstavbě metra. Zdejší atmosféra Vám dodá pocit vyrovnanosti, který na Vás o klidném nedělním ránu dopadne dvojnásob. A přesně to vidí Marie Andersson jako pointu své práce.

“Metro je místem, kde se většina lidí nachází fyzicky, zatímco duchem se pohybuje někde zcela jinde,” vysvětluje. “Já a moji průvodci chceme dát lidem šanci, aby si užili svou přítomnost v tomto velmi běžném prostředí a objevili vše, co by jim mohlo uniknout při plánování svých dalších aktivit po opuštění metra.”

Marie má pravdu. Projíždění systémem podzemní dráhy bez konkrétního cíle nám dovoluje mnohem více ocenit naše okolí, což se netýká jen umění, ale i samotného metra. Když dorazíme do stanice Stadion na červené lince, okamžitě nás zaujme duha na jasně modré skalní klenbě, která se rozprostírá přes stěny i strop jako připomínka Olympijských her, které se konaly v roce 1912 právě ve Stockholmu.

Vzhledem k tomu, že počet obyvatel Stockholmu již čítá kolem dvou milionů, metro se bude v průběhu následujících let dále rozšiřovat. Modrou linku čeká protažení na obou stranách, přičemž budou postaveny dvě nové stanice. I zde bude prozařovat životy každodenních cestujících i zvědavých turistů umění dostupné pro všechny.

S touto myšlenkou ukončujeme náš výlet a vracíme se zpět do našeho výchozího bodu, kterým je stanice Hjulsta. Zpátky v komfortní kabině Volva XC60 směřujeme na sever daleko za hranice Stockholmu a nově si vychutnáváme jak pohodlí vozu, tak i samotnou jízdu. Samozřejmě, že máme svůj cíl, ale zatím si jen vychutnáváme jízdu a kocháme se měnící se švédskou krajinou. I v ní najdete sílu umění.