Volvo XC90 uvádí… paradox bezpečnosti

S technologickým rozvojem automobilů a měst se stávají naše silnice bezpečnější než kdykoliv dříve. Ale opravdu se cítíme bezpečněji? Robert Thomson, profesor göteborgské Vysoké školy technické Chalmers a specialista na automobilovou bezpečnost, společně s Evou Lahtiovou, která je ředitelkou pro asistenční systémy řidiče ve společnosti Volvo Cars, diskutují o paradoxu bezpečnosti.

Rozhovor: Ian Dickson | Foto: Johan Wedenström

Směřuje lidská společnost k bezpečnější budoucnosti?
Robert Thomson: “Úroveň bezpečnosti se rozhodně zvyšuje. Počet fatálních dopravních nehod neustále klesá a stejně tak se snižuje i celkový počet zranění, která lidé při autohaváriích utrpí. Nicméně nás obklopuje tolik nových, dosud neznámých, technologií, přičemž existuje značný rozdíl mezi teoretickým zvýšením bezpečnosti a reálným zvýšením bezpečnosti. V současné době zaznamenáváme stále více menších dopravních nehod s méně závažnými následky. Posun směrem k vážnějším zraněním je obzvláště ve městech, kde se musí na poměrně malém prostoru střetávat stále rostoucí skupiny cyklistů, chodců a vozidel. Mimo to se dnes lidé dožívají vyššího věku, přičemž jsou starší lidé křehčí, což znamená, že jsou v případě dopravní nehody náchylnější ke zranění.”

Jakým způsobem lze prostřednictvím vývoje automobilů těmto novým typům dopravních nehod předcházet?
Eva Lahtiová: “V tradičním chápání byla bezpečnost o minimalizaci škod, ke kterým dochází během dopravních nehod. Nyní spíše hledáme způsoby, jak těmto nebezpečným situacím předcházet. Jedná se především o řízení rizik nebo bezpečnostní opatření, která probíhají neinvazivním způsobem. V současné době je každý nový vůz Volvo vybaven systémem City Safety. S ním získáte funkci automatického nouzového brzdění a podporu řízení, které Vám pomohou vyhnout se kolizím nejen s dalšími vozidly, ale také s cyklisty, chodci a dokonce i s velkými zvířaty.”

Jedná se o rovnováhu mezi technologiemi a chováním řidiče?
Robert Thomson: “Nemyslím si, že bychom při řízení jakýmkoliv způsobem přemýšleli na společenské úrovni. Když diskutuji s lidmi, kteří se stali účastník dopravní nehody, vždy o sobě říkají, že řídí bezpečně. Problém je vždy v té druhé osobě, která v autohavárii figurovala. Naším cílem je ukázat, že pokud se budete chovat správně a ostatní lidé se také budou chovat správně, budou z toho mít ve výsledku prospěch všichni. Silnice nejsou naším majetkem a musíme je sdílet s ostatními, přičemž musíme dávat pozor, co se děje kolem nás.”

Jakým způsobem můžete sledovat chování řidiče?
Eva Lahtiová: “V budoucnosti představíme palubní kamery monitorující řidiče, což znamená, že bude sledováno nejen jízdní chování řidiče, ale také pohyby jeho očí a pozice jeho těla, díky čemuž systém rozpozná, zda je řidič unavený nebo dokonce pod vlivem alkoholu nebo drog. Jestliže systém zjistí, že řidič není ve svém aktuálním stavu schopný adekvátně se věnovat řízení, upozorní ho na tento fakt. Nicméně se jedná o monitorovací technologii, která bude sledovat chování řidiče tady a teď a získané údaje nebude zaznamenávat ani nikam odesílat. Je důležité zdůraznit, že se nebude jednat o systém, který by na řidiče dohlížel.”

Jak moc velký problém představuje nepozornost řidičů?
Eva Lahtiová: “Ve společnosti Volvo Cars říkáme, že je za řízení vozu zodpovědný řidič a proto je v roli řidiče Vaším úkolem plně se soustředit na jízdu. Měli byste sledovat jen dopravní situaci. Nicméně si uvědomujeme, že to vždy takto nefunguje. Lidé se občas krátce podívají na přístrojovou desku, displej středové konzoly nebo do zpětného zrcátka. Tyto krátké pohledy mimo jsou v pořádku dokud je hlavní pozornost věnována silnici před vozem. Problém je v tom, že lidé mají s dnešním narůstajícím počtem asistenčních systémů řidiče tendenci svému vozu přehnaně důvěřovat. Mohou si například pomyslet‚ auto se řídí samo, tak si zkontroluji e-maily nebo změním cíl cesty v navigaci, ale to není nikdy dobrý nápad, a to i přes to, že jsou zapnuty všechny asistenční systémy a vůz pomáhá řidiči s řízením i udržováním bezpečného odstupu od vozidla vpředu. V současné době probíhají vášnivé diskuze o automaticky řízených autech a o samotném automatickém řízení, ale je třeba jasně si říci, že v současné době nejsou na silnicích žádná automaticky řízená auta.”

Obrázky zachycující noční ulice Göteborgu

Robert Thomson: “Při řízení sledujete silnici pouze 85 % celkového času, který strávíte za volantem. Co tedy děláte těch zbylých 15 % času? Musíme přijít na to, jak přimět lidi, kteří se velmi snadno začnou nudit a tím pádem se nechávají rozptylovat, aby se dostali do svého cíle bezpečně. Všiml jsem si, a můj postřeh podporují i výsledky našeho výzkumu, že si lidé při řízení často hrají se svými mobilními telefony, což platí především na dálnici, že se baví se zbytkem posádky, jedí a pijí. Jedná se o sekundární úkony, které mohou představovat potenciální nebezpečí.”

Jaké společenské výhody přinese snížení počtu dopravních kolizí
Robert Thomson: “Často zapomínáme na to, že má naše chování vliv i na další osoby v našem okolí. Ačkoliv neznáme jejich jména a v mnoha případech se s nimi už nikdy nepotkáme, pokud uděláme špatné rozhodnutí, může to mít celou řadu neblahých následků pro lidi kolem nás. I v případě, že máte dopravní nehodu, při které není nikdo vážně zraněn, ale v rámci níž narušíte plynulost místního dopravního provozu, má to na společnost negativní dopad. Například pokud musí kvůli Vaší dopravní nehodě zastavit autobus, znamená to, že lidé kvůli Vám přijdou pozdě do práce nebo že se praktický lékař nedostane včas do své ordinace, takže je zde efekt motýlích křídel, který má pro společnost dalekosáhlé následky.”