Volvo XC90

Mobilita

Volvo XC90 představuje město zítřka

Jak bude vypadat budoucnost městské mobility? Na téma budoucích udržitelných forem dopravy jsme se v Bostonu bavili se dvěma předními průkopníky v této oblasti, přičemž jsme probírali vše od 3D tiskáren přes automaticky řízené lodě až po dopravní systém ‘létajících’ podů.

Text: Stephen Worthy | Fotografie: Andrew Shaylor

Volvo XC90 na průzkumné cestě v ulicích města Boston.

Život ve městech láká lidi již celá tisíciletí. Růst měst se dříve řídil okolním prostředím a jeho výhodami, které představovaly například řeky, přístavy, místa vhodná k obraně daného území nebo zdroje nerostných surovin, jako jsou uhelné sloje nebo naleziště železné rudy. Nicméně poměrně brzy přestala být městská urbanizace organická a začala být ve vyšší míře regulovaná. Jedním z novodobějších příkladů je slavná přestavba centra Paříže v polovině 19. století, za níž stál Georges-Eugène Hausmann, který zde nechal vybudovat široké bulváry a parky. Nicméně nepochybně nejtrvalejší efekt měl na strukturu dnešních měst vynález automobilu. Ten odlišil starou zástavbu od moderní.

Podle expertů bychom však měli nejradiálnější proměnu měst sledovat v následujících 50 letech. Zmíněná proměna by měla probíhat převážně pod taktovkou rychle se měnícího charakteru osobní dopravy, což znamená, že se budou města přizpůsobovat elektrifikaci, autonomně řízeným vozidlům a také naší cestě směrem k životu s neutrální uhlíkovou stopou.

Existuje-li místo, kde se snaží se skutečným nadšením měnit představu o městské mobilitě budoucnosti, pak je to Boston plný technologických center, jež se stal domovem některých z celosvětově nejprestižnějších akademických institucí proslulých svým vizionářským myšlením. Zde pracují lidé, jako jsou profesor Carlo Ratti (architekt a inženýr, spoluzakladatel designérské firmy CRA-Carlo Ratti Associati a ředitel programu Senseable City Lab na prestižním Massachusettském technologickém institutu (MIT)) a Mike Stanley (generální ředitel a zakladatel systému osobní veřejné dopravy Transit X), jejichž práce by mohla změnit naši interakci s městy zítřka.

Automaticky řízená vodní taxi
Vývoj technologie automatického řízení a 3D tisk budou mít podle slov profesora Carla dalekosáhlý dopad na způsob, jakým se pohybujeme po městech, přičemž se to nebude týkat jen dopravy po souši. Proto není divu, že se svými kolegy z programu Senseable City Lab spolupracuje s amsterdamským institutem Amsterdam Institute for Advanced Metropolitan Solutions na výzkumném projektu nazvaném Roboat. Vzhledem k volné dostupnosti jejich designu jsou tyto hranaté lodě, které nepotřebují nikoho, kdo by je řídil, určené k masové výrobě prostřednictvím 3D tiskáren.

V současné době jsou na amsterdamských kanálech testovány prototypy, které využívají pro vytyčení cesty kombinaci senzorů a kamer. Tyto lodě mohou být využívány pro osobní přepravu, doručování zboží, sběr odpadu nebo pro získávání informací o okolním prostředí. Mimo to je lze využít jako architektonickou strukturu pro vytvoření dočasného mostu nebo plovoucího pódia.

Volvo XC90 městská architektura Boston

‘Létající’ pody pro osobní přepravu
Mike Stanley, absolvent technologického institutu MIT, je zakladatelem společnosti Transit X. Jedná se o solárně poháněný systém hromadné osobní přepravy, který využívá síť velmi úzkých kolejnic instalovaných ve výšce, po kterých ‘létají’ tzv. pody (pozn. překl.: název vychází z anglického označení pro lusk, jehož tvar připomínají) určené pro přepravu lidí po městě. Trasy obvykle vedou podél stávajících silnic. Aktuálně je naplánována celá řada pilotních projektů, z nichž bude spousta realizována v USA a jeden ve rwandském hlavním městě Kigali, které si buduje pověst průkopníka v oblasti programů zaměřených na ochranu životního prostředí a udržitelný rozvoj. Pody s kapacitou pro převoz až čtyř osob, které se mohou pohybovat rychlostí až 72 km/h, sviští zavěšené na kolejnicích nad Vašimi hlavami přibližně ve stejné výšce, v jaké se nachází většina mostů nad silnicemi.

‘Všechny cesty pro pody mají obdobnou kapacitu, kterou lze přirovnat k patnáctiproudé dálnici,’ vysvětluje Mike. ‘A to je velmi vysoká kapacita. Jestliže je v současné době průměrná doba pro dojíždění 30 minut, tímto způsobem by se měla snížit na pět nebo deset minut. To by v souhrnném součtu znamenalo každoročně získat pár týdnů volného času.’

Více parků a méně parkovišť
Laboratoř Senseable City Lab institutu MIT se mimo to nachází někde uprostřed studie nazvané Unparking (Neparkování). Ta se zabývá dlouhodobým efektem automaticky řízených vozidel na městskou mobilitu, přičemž vychází z průzkumu, který byl proveden v Singapuru. Odhaduje se, že jsou naše auta 95 % času nevyužívaná, přičemž každé z nich obvykle zabírá dvě parkovací místa (doma a v práci). Protože budou automaticky řízená vozidla pracovat mnohem tvrději, počet potřebných parkovacích míst se výrazně sníží.

‘Než aby byla celý den zaparkována na stejné místě, mohou Vás automaticky řízená vozidla ráno přivézt do práce, a pak být k ruce dalším členům Vaší rodiny, Vašim sousedům nebo jiným lidem z dané sociální komunity nebo z Vašeho města,’ vysvětluje. Díky tomu bude možné zavést do měst více zeleně, což by mohlo smazat hranici mezi vlastním městem a příměstským prostředím.

Civilizace města
Jak budou tedy města budoucnosti s tímto obrovským potenciálem pro vytvoření zelenějších ploch vypadat? ‘Pokud jde o jejich fyzický vzhled, moc se toho nezmění,’ předpovídá Carlo. ‘My lidé stále potřebujeme k životu vodorovné podlahy, fasády, které by nás chránily před povětrnostními podmínkami, a okna, abychom se mohli dívat ven. Změní se způsob, jakým se budeme po městě pohybovat na nákupy, na schůzky nebo na jídlo.’

‘Města jsou tak moc atraktivní, protože představují místa, kde si můžete vyměňovat nápady, zboží atd. Proč všichni nežijeme v jednom obrovském městě?’ ptá se Carlo. ‘Celou světovou populaci by bylo možné přemístit na ostrov jako je Kuba, kde by se hustota osídlení více či méně podobala Manhattanu, a vše ostatní (na planetě) by mohlo fungovat jako obrovský Central Park. Proč to tedy neuděláme? Nuže, přitažlivost města vychází z jeho civilizační síly, která pro některé lidi nicméně působí jako odpudivá síla, protože je zde všechno dražší, je tu přelidněno atd.’

Odbor pro ekonomické a sociální otázky v rámci OSN předpovídá, že do roku 2050 budou bydlet ve městě více než dvě třetiny světové populace (v současné době je to něco přes polovinu) a nevypadá to, že by měl tento trend klesnout. Města se proto budou muset přizpůsobit, změnit a vylepšit.

Volvo XC90
Volvo XC90

Nové Volvo XC90 je k dispozici buď s elektrifikovanými mild hybridními pohonnými jednotkami nebo v plug-in hybridní variantě T8 Twin Engine. Tak vypadá naše představa moderního a udržitelného švédského luxusu.